Jak šel čas...

Pohlednice z roku 1910. V popředí hostinec u Trosberků, dnešní Obecní úřad.Romantická a půvabná krajina Českého ráje, ve které se nachází i naše obec, neměla v dávné minulosti takový vzhled, jaký má dnes. Vytvářela se během dlouhých milionů let trvajícího vývoje, při kterém se formoval zemský povrch.
První lidé se jako lovci v Českém ráji objevují ve starší době kamenné. Asi tři tisíce let před Kristem v mladší době kamenné-neolitu začíná člověk používat nových nástrojů, broušených, hlazených a provrtávaných klínových sekeromlatů a motyk k ovládnutí a přeměně přírody. V této době se člověk jako zemědělec definitivně usadil v krajině.
Z této doby se mohou Kacanovy pochlubit archeologickým nálezem.
V turnovském muzeu je uložen pod číslem A 3237 zlomek kopytovitého sekeromlatu nalezeného v roce 1947 v lese poblíž chalupy č. p. 2. Dalším důkazem o osídlení zdejší krajiny z pozdní doby kamenné je nález z podzimu roku 1935, kdy byl nalezen na zahradě u č. p. 29 v Kacanovech-Podmoklicích malý úzký sekeromlat se zaobleným týlem a tělem téměř oválným, místo ostří se zaobleným hrotem o délce 12,5 cm (Muzeum Českého ráje A-2592). Také lid popelnicových polí by usídlen v katastru naší obce. Důkazem toho je nález v jeskyňce na Vrchách, kde se našly zbytky ohniště, zbytky zásobnic s lištou a vyhlazeným okrajem (Muzeum Českého ráje A-2926) svědčící o osídlení z doby slezsko-plátenické. Podobné nálezy byly učiněny také na Vyskři a Hrubé Skále.
Příchodem Slovanů, kteří byli především zemědělci, se začala měnit i okolní krajina, neboť zdejší kraj byl pokryt hustým pralesem. Postupným kácením lesa vznikala pole a louky vhodné pro zemědělství.

Ve 13. století v sousedství starých hradišť vyrůstají pevné hrady, jejich majitelé zakládají města, přibývá vesnic.
Rozkladem rodového zřízení a vznikem šlechty zanikl svobodný charakter půdy, neboť šlechta si přisvojila právo považovat všechnu půdu za svůj majetek. Půda byla poddaným propůjčována do dědičného nájmu a poddaný sedlák byl povinnen odvádět vrchnosti smluvený nájem – úrok, zpravidla ve dvou lhůtách ke sv. Jiří na jaře a k sv.Havlu na podzim v penězích, naturáliích a robotách. Aby poměr mezi pánem a poddaným byl upevněn a zajištěn, aby každá strana věděla, jaký má majetek, právo a povinnosti oproti straně druhé, byly na panstvích zakládány knihy – urbáře.
První zdroj, ze kterého je možné čerpat poznatky o životě poddaných v Kacanovech, jsou registra zboží skalského, pořízená k roku 1514.
Podle těchto registrů se dovídáme, že Kacanovy (jako dnešní katastrální obec) byly rozdělěny mezi dvě rychty. K rychtě žantovské, jejímž středem bylo v 16. stol. městečko Žantov pod Hrubou Skálou (v místech dnešní obce Doubravice), náležela Radeč. K rychtě novoveské patřil Chlum pod Mladostovem – dnešní Vrchy. Kacanovy nejsou uváděny (první zmínka je až z roku 1615).
V této době hospodaří na Radči 4 sedláci(osedlí) a v Chlumu pod Mladostovem dva (Pavel a Jiřík).
Zhruba o sto let později podle urbáře panství skalského z roku 1602 je již na Vyskři zřízena rychta, ke které patří ves Kaczanowy a ves nad Chlomkem, jež slove Vrchy jinak Záhumník – dnešní Vrchy. V Kacanovech jsou dva sedláci (Havel Nezdara a Duchek Švábkův), na Vrchách již čtyři osedlí a na Radči v této době existuje osm chalup.
Po třicetileté válce byly rolnické usedlosti většinou vypáleny a opuštěny, mnoho půdy leželo ladem. Hlad a morové epidemie nejvíce postihly selský poddaný lid. Dobytek byl většinou vybit a rozkraden. O tomto smutném obrazu vypovídá Berní rula z roku 1654. Je to soupis a popis všech vesnic, měst a městeček poddanských, sestavený k berním účelům podle právní příslušnosti. Tento první celozemský katastr po úpravách platil až do roku 1748, kdy byl nahrazen Katastrem tereziánským. Berní rula třídí všechna hospodářství ve vsi na tři skupiny.
První skupinu tvoří sedláci o výměře 15 – 150 korců. Druhou skupinu chalupníci od 7 – 30 korců. A třetí skupinu zahradníci o výměře 0 – 8 korců. Tento soupis nám poskytuje ucelený přehled o výměře obdělaných polí, o jejich úrodnosti, o počtu poddanských gruntů, o rozdělení poddaných podle výměry na sedláky a chalupníky i o počtu chovaného dobytka. Na Vrchách poddaní obdělávají 28,1 ha, v Kacanovech 23,3 ha a na Radči 23,8 ha polí.   

                                   
 Broučkova chalupa v roce 1965V roce 1748 byl vypracován Katastr tereziánský, který dělil hospodáře podle výměry obdělávané půdy do šesti skupin. Na bezzemky a domkaře, kteří vlastnili do jednoho strychu orných polí (1 strych = 0,2827 ha, zahradníky do pěti strychů (1,41 ha), chalupníky do 15 strychů (4,24 ha), hospodáře do 30 strychů (8,48 ha), sedláky do 60 strychů (16,96 ha) a velké sedláky přes 60 strychů.
Bonita polí byla rozdělena do osmi skupin, podle toho, kolikrát převyšovala sklizeň množství vysetého obilí. I. třída byla nejúrodnější a převyšovala množství vysetého obilí šestkrát, III. třída pětkrát. Nejméně úrodná byla osmá třída, kdy sklizeň převýšila dva a půlkrát množství vysetého obilí, to znamená, že při výsevku 200 kg se sklízelo 500 kg obilí.
Berní hodnota celé vsi se vyjadřuje celkovým počtem berních jednotek-osedlých (a to celých osedlých a zbytku vyjádřeném v počtu čtyřiašedesátin).
V této době žili na Radči dva krejčí a jeden švec, v Kacanovech jeden tkadlec.
 
 Podle Tereziánského katastru byli největšími majiteli pozemků ve vsi Vrchy-Chloumek Jiří Cimbál č. p. 5 – výměra 12,9 ha, Jiří Baudík č. p. 6 – výměra 6,2 ha, Jiří Holaun - výměra 4,86 ha, Jakub Cimbál č. p. 8 – výměra 4,6 ha.
Ve vsi Kacanovy to byl Jan Franc č. p. 1 – výměra 5,4 ha, Matěj Musil č. p. 15 – výměra 5,1 ha, Tomáš Jareš č. p. 18 – výměra 3,8 ha.
Ve vsi Radeč a Bukovina: Daniel Studnička č. p. 2 - výměra 11 ha, Jan Karásek č. p. 5 – výměra 7,8 ha.
V době předbělohorské robotovali poddaní jen několik dní v roce. Majitel Hruboskalského panství Maxmilián z Valdštejna požadoval kolem roku 1670 robotu po větší část roku.
 Kolem roku 1750 skalská vrchnost věnovala zvýšenou pozornost pěstování lnu a konopí. K tomu bylo třeba více práce a tudíž více robotních povinností pro poddané.
Nepříznivé počasí v letech 1769 – 1771 zavinilo velikou neúrodu. V roce 1770 a následujících letech nastala velká bída a hlad. Brambory se sice pěstovaly, ale jako krmivo pro dobytek. V té době začali lidé jíst tzv. „dobytčí brambory“. Z jara roku 1771 vrchnostenská kancelář hruboskalská poslala do každé vsi písemné vysvětlení, jak se mají brambory sázet a pěstovat. Země má být mělká, ne příliš bujná. Okopávání se má provádět jako okopávání zelí.
Dnešní číslování domů pochází z roku 1771 a v Kacanovech platí tato čísla popisná dodnes (kromě změny, která nastala při přejmenování obce v roce 1924).

Robotní povinnosti některých sedláků, chalupníků a domkařů v roce 1773 byly různé.
 
Ves Vrchy a Chloumek:
Sedlák Jakub Cimbál č. p. 5 (dnešní č. p. 61 – Mařanovi) ročně platil 19 zlatých a 35,5 krejcaru. Párem koní robotoval týdně dva půldny a 18 dní ruční roboty ročně.
Chalupník Venzl Procházka č. p. 6 (dnešní č. p. 58 – Kopecký) ročně platil 8 zlatých a jeden krejcar a prováděl ruční robotu 2,5 dne týdně.
Chalupník Johan Cimbál č. p. 8 (dnešní č. p. 72 – Brunclík Boh.) ročně platil 8 zlatých 30 krejcarů a prováděl ruční robotu 2,5 dne týdně.
Chalupník Johan Šimků č. p. 4 (zaniklé č. p., vyhořelo v roce 1851, stávalo v blízkosti Kopicovy chalupy) platil ročně 4 zlaté 27 krejcarů a prováděl ruční robotu 1,5 dne týdně.
 
Ves Kacanovy:
Chalupník Matěj Škoda č. p. 1 (Rezrelovi) platil 8 zlatých 54 krejcarů a prováděl ruční robotu 2,5 dne týdně.
Chalupník Johan Pasecký č. p. 12 (Procházkovi) platil 5 zlatých 20 krejcarů a prováděl ruční robotu 2 dny v týdnu.
Chalupník Johan Liška č. p. 16 (Broučkovi) platil 5 zlatých 20 krejcarů a prováděl ruční robotu 2 dny v týdnu.
Chalupník Venzl Cimbál č. p. 3 (Vocáskovi) platil 4 zlaté 27 krejcarů a prováděl ruční robotu 1,5 dne týdně.
Domkař Matěj Jelínek č. p. 6 (Studničkovi) platil ročně 53 krejcarů a robotoval 26 dní v roce.
Domkař Venzl Cimbál jun. č. p. 4 (Pavlíčkovi) platil ročně 53 krejcarů a robotoval 26 dní v roce.
Vlkova chalupa. Vpravo v pozadí samota Čírkovsko.V roce 1781 vydal císař Josef II. patent o zrušení nevolnictví. Poddaní získali právo bez souhlasu pána uzavírat manželství, právo svobodně opouštět panství a hledat si obživu podle libosti, sedláci směli posílat své děti na studia, řemesla, mohli prodávat a zadlužovat grunty a chalupy. Nebyli povinni odebírat panské pivo, mlít v panském mlýně atd. Všechna tato ulehčení byla bouřlivě vítána. Roboty jako takové patent nelikvidoval.
V letech 1784 – 1789 byl vypracován nový katastr tzv. Josefínský. Za základní územní a tedy berní jednotku byla stanovena katastrální obec, ta musela zahrnovat nejméně 40 – 50 domů s polnostmi. Počet katastrálních obcí byl mnohem menší než počet vsí. Po tomto náročném měření byla k dispozici přesná čísla.Daleko složitější bylo stanovit hrubý výnos zapsaných ploch, polí, luk a pastvin. Tento výnos vynásobený průměrnými cenami se stal základem pro zdanění. Katastrální obce měly samy za státního dozoru předepisovat daně. Katastrální obec Vrchy tvořily vsi Vrchy, Kacanovy, Radeč. Poprvé zdanění podléhala i půda dominikální(panská). Základem plošné míry bylo jedno jitro (0,5760 ha). Každý grunt byl opatřen číslem popisným, které v Kacanovech platí dodnes. Josefínský katastr byl v účinnosti až do roku 1860.
Podle Josefínského katastru v roce 1789 byl největším majitelem nemovitosti na Vrchách-Chloumku sedlák Jakub Cimbál č. p. 5, který vlastnil 14,4 ha. Dále Venzl Procházka č. p. 6, který vlastnil 12 ha a Jan Šimek č. p. 4 se 7,7 ha. V Kacanovech vlastnil Matěj Škoda č. p. 1 10,2 ha zemědělské půdy.
Rozmary počasí se projevovaly i na konci 18. stol. Tak například v roce 1791 byla tak teplá zima, že o Hromnicích (2. února) chodili lidé na robotu bosí, ale další léta byla neobyčejně studená. V roce 1795 padal sníh ještě na svátek Nanebevzetí páně (14. května). Další rok žádná zima nebyla. Tuhá zima uhodila v roce 1799, kdy od 23. – 27. května sněžilo a 30. – 31. května byly silné mrazy, které zničily obilí i květy na stromech. Tento rok byl velice neúrodný.

V roce 1832 vypukla v Čechách epidemie cholery, která k nám pronikla z východu přes Polsko a napadla i nášNa selském dvoře v 1915 kraj. Protože se ukázalo, že hlavní vinu na šíření epidemie má migrace obyvatel, začaly se Čechy chránit izolováním. V pohraničních lesích na Liberecku byly z poražených stromů udělány široké zábrany, u nichž hlídali vojáci a nedovolili přechod přes hranice. Také shromáždění lidu byla úředně omezována (návštěva krčem, konání bohoslužeb, pořádání trhů). Na choleru umírali lidé ještě v roce 1835.
Mimořádně těžké a svízelné poměry hlavně v chudších rodinách nastaly ke konci první poloviny 19. století. Zavinila je vedle nepříznivého počasí také do té do by neznámá nákaza brambor, která se objevila na Turnovsku již v roce 1846. Katastrofální neúroda brambor, hlavní a někdy jediné stravy chudého lidu, vyvolala v sociálně slabých rodinách zoufalou situaci. Lidé jedli placky z otrub, zkažené švestky atd. Tyto těžké sociální a hospodářské podmínky se staly příznivou půdou pro nový myšlenkový proud, který se šířil Evropou. Jeho vyústěním byl revoluční rok 1848 s vyhlášením konstituce.
Největším vítězstvím revolučního roku 1848 pro venkovský poddaný lid bylo zrušení roboty. Stalo se tak 7. září 1848, robota i veškerá pravomoc vrchnosti nad poddanými byla zrušena, a to u podruhů a domkařů bez náhrady, u chalupníků a sedláků za úhradu, kterou měly stanovit okresní vyvazovací komise. Zrušení roboty znamenalo definitivní konec feudálního řádu a počátek nové vývojové éry českého venkova.

© Ing. Jaroslav Egert, 2004


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

Neoficiální stránky obce Kacanovy - kacanovy.cz