Již v letech 1940 – 1942 uvažovalo a jednalo vedení obce o postavení letoviska, které řídil profesor Weis. Jednání o zakoupení pozemku pro koupaliště a další jeho plánování bylo zadáno k provedení inženýrské firmě pozemních prací. V roce 1940 profesor Weis prohlásil: „Kacanovy jsou přirozeným letoviskem, jediná návštěva v tomto krásném zákoutí, kde se stále žije idylickým životem, stačí, aby nás o tomto faktu přesvědčila. Ale aby se staly letoviskem odpovídajícím požadavkům doby, potřebují přiměřené úpravy, tj. výstavbu osvětlení, vodovodu, upravení penzionu nebo soukromých pokojů, telefonů, dopravy, atd. Tím se přesune těžiště hospodářského života do obce samotné, vzroste zde vlastní trh jako odbytiště zemědělských produktů a pracovní síly.“ Jak byla tato slova prozíravá, ukázala pozdější doba. Bohužel na podzim 1942 profesor Weis umírá v koncentračním táboře.

V roce 1967, tedy o 25 let později, byla zahájena výstavba koupaliště, dokončena byla v roce 1969. Později byly postaveny šatny, suché záchody a oplocení. V dalších letech bylo využíváno mládeží i dospělými z Kacanov i okolí, později byly organizovány pionýrské tábory z Prahy a jiných měst. V roce 1988 byla provedena celková rekonstrukce koupaliště, která spočívala ve vybudování nových stěn i dna. Práce byly provedeny ve spolupráci s JZD Pěnčín.
V roce 1997 byla na koupaliště přemístěna sociální buňka se sprchami a WC. Byl vybudován biologický septik s dočištěním a dále prostor pro příjemné posezení, který je dnes zateplen, tím se prodloužila rekreační sezóna. Otevřeno je od půlky dubna do konce září. Dvě buňky byly přeměněny na bufet rychlého občerstvení. V kempu může tábořit až padesát rekreantů, kteří zde najdou příjemné prostředí i sportovní vyžití (hřiště na volejbal, stůl pro stolní tenis). Dnes tento areál slouží k rekreaci a odpočinku místním občanům i lidem z širokého okolí, turistům z domova i ze zahraničí. Hojně je navštěvován i cykloturisty, protože naší obcí vedou značené turistické a cykloturistické trasy. Areál je dlouhodobě pronajmut.

 

 

Profesor Weis, který prožil v Kacanovech necelých pět let života, se do historie naší obce zapsal výrazným písmem. Byl to neúnavný propagátor a organizátor nových myšlenek. Jeho zásluhou se nám zachovala jedinečná fotodokumentace jednotlivých stavení od roku 1938. Přičiněním jeho a starosty byla v roce 1940 provedena elektrifikace. Úvahy o zřízení elektrické sítě nastínil prof. Weis již v roce 1938, ale zůstal osamocen. Teprve když na svou stranu získal starostu a Petra Bělika, nabyly tyto úvahy reálnější podoby. Na podzim roku 1939, po zjištění nákladu na stavbu, získali příslib od Východočeské elektrárny v Hradci Králové, ale i potom musel ještě občany pro nechuť k této vymoženosti přemlouvat. Dalším jeho cílem bylo vybudování vodovodu a následně letoviska, čím předběhl dobu. Bohužel řízením osudu tato díla již nedokončil.

 

Budování vodovodu

 

Po skončení druhé světové války v roce 1945 bylo hlavním úkolem vybudování vodovodu, nejprve na Vrchách a dle zájemců a možností postupně   dále. Se stavbou bylo započato 10. srpna 1945. Hlavním iniciátorem tohoto projektu byl předseda MNV Erben, který zajišťoval veškeré práce úřední a který daroval pozemek, na němž byly soustředěny prameny. Voda byla čerpána na Kamenec do vodojemu, odkud je rozváděna do jednotlivých stavení. Práce technickopracovní měl na starosti J. Lamač. Stavbu prováděla firma Tomeš z Turnova. V roce 1946 se započalo se stavbou vodojemu o objemu 30 kubíků. Téměř všichni občané Kacanov se zúčastnili této obtížné etapy budování vodovodu. Vodovod je uspořádán tak, aby potrubní síť mohla v budoucnu sloužit celé obci. V roce 1947 se pokračovalo na stavbě vodovodu přípojkami.

Celková délka je 1205 metrů a náklad na stavbu činil 659 tisíc korun, který byl z větší části kryt subvencí.

Jak byly postupně na tento vodovod napojovány nově postavené domy a chaty v této části obce, začal se postupně projevovat nedostatek vody. Proto byly v roce 1986 – 1988 vyvrtány v Brodkách dvě sondy k posílení stávajícího vodovodu, ale obě byly nevyhovující z důvodu vysokého obsahu železa.

Teprve v roce 1995 byl nákladem 713 tisíc korun vyhlouben na Kamenci vrt hluboký 80m a napojený na stávající vodovodní síť.

Po roce 1989 byl majetek vodovodu předán obci. V roce 2000 vstoupila obec s tímto majetkem do Vodohospodářského sdružení Turnov. Vstupem do tohoto sdružení se myšlenka na vybudování vodovodu v druhé části obce stala reálnou. Začátkem roku 2002 bylo rozhodnuto, že se naše obec společně s Olešnicí napojí na turnovský vodovod. Byl vypracován projekt a získána státní dotace. Na podzim roku 2002 se začala budovat čerpací stanice na Kadeřavci a vodovodní potrubí do Kacanov, kde se napojilo na stávající řád a dále se pokračovalo se stavbou nového rozvodu do druhé části obce. Vodovod byl dokončen v červenci 2003.

Nyní se voda čerpá do původního vodojemu na Pohoř, odkud se rozvádí do Kacanov, Olešnice i Skalan. V Kacanovech se nově připojilo 30 rodinných domů a rekreačních stavení. Nově bylo položeno 2340 metrů potrubí, nákladem 3,5 mil. Kč, z toho státní dotace činila 2031 tisíc Kč.

Po dlouhé době byl odstraněn nedostatek vody v obci a nyní je prakticky celá obec napojena na veřejnou síť. Tím byla odstraněna jedna z příčin nižšího zájmu o stavby rodinných domů v Kacanovech.