Jirošova rychta nebo také Kopicův statek

Přímo v Kacanovech, asi jeden km od hřbitova, se nachází bývalá Jirošova dnes Kopicova chalupa č. p. 64, národopisci uznávaná jako jedna z nejpozoruhodněj­ších památek pojizerské lidové architek­tury. Je to uzavřená lesní samota a donedávna   bylo   možné   přečíst   letopočet 1654, vyrytý do zdi sklepa. Nynější sta­vení však bylo postaveno v roce 1787 rolníkem  Jiřím Jirošem.  Tento dvorec sestává z patrového domu s pavlačí a konírny se stájí, která kolmo navazuje na budovu obytného domu a přízemních hospodářských budov na protilehlé straně domu,Petronela Jirošová zplnomocňuje svého muže Františka k zastupování při obecních volbách v roce 1889. objekt uzavírá kamenná brána. Mimo stojí roubená stodola. Z této chalupy pocházel František Jiroš (1824-1902), který byl prvním starostou obce a od roku 1865 i starostou nově zřízeného turnovského okresu po zrušení vrchnostenských úřadů.S manželkou Petronillou měli dceru Boženu, která však v mladém věku zemře­la, a tak veškerý majetek odkázali neteří Trosberkové. Ta se provdala za Františka Holuba z Vyskře, který pak na Vrchách hospodařil. Po úmrtí manželky se znovu oženil s Františkou Vokřinovou z Bítouchova.

S dcerou Františka Holuba, Věrou, se na jirošovský grunt dostává rod Kopiců. Pozdější majitel Vojtěch Kopic (1909 – 1978) pracoval od mládí v zemědělství, na školu v chudých poměrech nebylo ani pomyšlení, přestože měl sklony k umělecké činnosti. Víme, že se narodil 1. dubna roku 1909 ve Vadíně u Havlíčkova Brodu, ve věku osmi let osiřel a bydlel potom u tety v Turnově. Během práce ve mlýně v Rovensku pod Troskami se seznámil s Věrou Holubovou z Vrchů, dcerou svérázného sedláka ze samoty, a v roce 1932, když mu bylo 23 roků se Kopic s Věrou oženil a spolu s ní pobýval na Pojistka proti požáru z roku 1943.statku až do smrti v roce 1978. Naučil se číst noty a obstaral si do chalupy harmonium a jako samouk se vlastní pílí a vůlí snažil naplnit touhu ovládnout tento nástroj, aby mohl hrát při bohoslužbě v kostele. To se mu vyplnilo a chodil hrát pravidelně do kaple hradu Valdštejn a na Hrubou Skálu. Celý život se zajímal o národní historii. K výtvar­nému umění se dostával za druhé světové války, kdy pomáhal při památkové úpravě chalupy — otesávat kámen ho učil kame­ník Blebta ze sousedství. Do pískovcových skal v těsnéPostavy na soklu sv. Jiří Drakobijce, blízkosti své chalupy vytesával od čtyřicátých let až do své smrti plastiky s tématy z našich dějin (sv. Václav, Jánošík, kněžna Libuše,...) i s tématy okolní přírody.  Ke konci války zachránil život čty­řem vězňům z pochodů smrti, které ukryl ve skalní sluji v lesní úžlabině nedaleko chalupy a celá rodina se o ně starala. Život v usedlosti měla Kopicova rodina sice krásný, ale také velice těžký. Voda se musela vozit a nosit z údolí a také elektřina byla zavedena až v roce 1962. Proto jako první pozoruhodný cíl si Kopic dal úkol vykopat vlastní studnu v obtížném skalním podloží. Byla to nesmírně namáhavá práce, protože voda se objevila až v hloubce 35 m. Technické a ekonomické možnosti, kdy Kopic výkop studny prováděl, vyžadovaly vlastně vyhloubit vedle sebe studny dvě, přičemž se voda z hlubší studny nejprve přečerpávala do druhé ( s poloviční hloubkou ) a z ní teprve na povrch. Práce na výkopu studny byla také velice nebezpečná, při níž mohl snadno přijít o život. Kopic byl vychovaný ve víře v Boha a tak byl přesvědčen, že jeho účast na bohoslužbě na Hrubé Skále během Hromnic mu zachránila život. V době konání pobožnosti se totiž právě zřítila část výkopu studny. Je pravděpodobné, že by sotva přežil zával, kdyby v té době ve studni pracoval. Svoji rozsáhlou skalní galerii opustil Kopic navždy 25. prosince 1978, manželka jej následo­vala o sedm let později. O chalupu dnes pečují obě dcery s rodinami.

Vojtěch Kopic  Vojtěch Kopic ve své skalní galerii  Odpočinek před Kopicovým statkem. Kresba Kopice z roku 1959

Tato chalupa, která je kulturní památkou, je také častým cílem filmařů. Před chalupou stojí plastika sv. Jiří Drákobíce. Skulptura světce pochází z roku 1806 a jde pravděpodobně o dílo Jana Chládka mladšího. V roce 1884 byl na přání manželů Františka a Petronily Jirošových vyměněn podstavec za masivnější. Zhotovil jej Josef Zeman z Tatobit a vytesal do něj čtyři půvabné reliéfy: Krista v Getsemanské zahradě, dvou světic Petronily a Felliculy, sv. Máří Magdaleny a sv. Anny. Na soklu jsou tyto nápisy: „Ku cti svého patrona založil Jiří Jiroš v roce 1806.“ „Ku vzpomínce na jeho rod nově opravili manželé František a Petronila Jirošovi roku 1884. Dnes zde stojí kopie původní sochy, originál je k vidění v turnovském museu.

Sv. Jiří drakobijec  Kopicova chalupa v roce 1940 

Novodobé fotografie naleznete ZDE

   

 

 

 


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2014

Neoficiální stránky obce Kacanovy - kacanovy.cz 

NETservis s.r.o. - tvorba www stránek, redesign, flash, tvorba e-shopu, bannery, registrace domén, corporate identity, tvorba loga, webhosting, firemní prezentace, webové stránky | Free-WiFi.cz - Internet zdarma | Autoškola | Čokoláda | PSČ měst a obcí | Autostany | iPhone navigace | Česká kancelář pojistitelů | WPC terasy