V roce 1608 byla vytvořena na panství Hrubá Skála rychta vyskeřská, pod kterou patřily vsi Vrcha i Kacanova. Radeč patřila nadále pod rychtu Žantov. Mezi lety 1815 – 1817 se počet rychet rozšířil z devíti na dvacet čtyři podle jednotlivých katastrálních obcí. Nově vytvořená rychta kacanovská spravovala vsi Vrcha, Kacanovy, Skalany a Pohoř. Představitelem rychty byl rychtář, který dozíral na pořádek v obci a vedl přehled o majetku každého souseda. Pečoval o některé věci veřejné v poměru k vrchnosti. Byl strážcem obecní truhly s písemnostmi. Dohlížel na robotníky, aby na robotu pravidelně a včas chodili a dále měl na starosti ubytování vojska. Za své služby měl úlevy na robotě a ještě jiné výhody (plat). Posledním rychtářem v Kacanovech před rokem 1848 byl Jan Mlejnek.

Zrušením poddanství bylo zrušeno i dosavadní správní, soudní a berní zřízení feudální. Pravomoce dosavadních patrimonialních (vrchnostenských) úřadů byly přeneseny na úřady státní, které byly nově zřízené. Dělo se tak postupně v letech 1849 – 1850. Ke starým krajským úřadům přibyly nižší úřady správní a soudní-okresní hejtmanství a soudní okres. Obec Vrcha patřila do hejtmanství a soudního okresu Turnovského a do krajeJičínského. Teprve novým správním rozdělením v roce 1854 byl okres Turnov opět přičleněn ke kraji Mladoboleslavskému.

V roce 1849 byl vydán obecní zákon, podle něhož se měla obec spravovat, svobodně zvolenými občany. Rychtář a konšelé, dosud dosazovaní vrchností, měli být nahrazeni volenými představenými (starosty) a zastupitelstvem.

Prvním starostou zdejší obce Vrchy byl vzdělaný a pokrokový rolník František Jiroš (1825 – 1902), majitel usedlostí č. p. 3 a 4 na Vrchách. Tento úřad zastával v letech 1849 – 1885, tedy plných 36 let. Okolo osobnosti F. Jiroše se udržovala celá řada pověstí svědčících o povaze tohoto, na tehdejší poměry vzdělaného občana, jenž hluboce zasahoval do veřejného života obce i celého okresu. Byl to nejen inteligentní rolník, který mnoho četl a odebíral noviny, ale zároveň to byl energický a ctižádostivý muž, jehož diktátorským sklonům podléhala celá obec. Získal si značných zásluh o kulturní rozvoj obce. Jeho zásluhou byla v Kacanovech postavena v roce 1876 škola, na kterou věnoval tisíc zlatých. Podporoval divadlo a sám zakoupil jeviště, které pak místním ochotníkům půjčoval. Říkal, že divadlo jest živou školou života. Byl spoluzakladatelem prvního spolku v obci- Čtenářské besedy, kterému půjčoval knihy a časopisy. Přičinil se o postavení okresní silnice z Kalužníku do Kacanov.

V roce 1865 proběhly první volby do okresního výboru – okresní správní komise. Fr. Jiroš kandidoval za liberální demokraty a byl zvolen prvním okresním starostou-předsedou okresní správní komise. Tuto funkci vykonával v letech 1865 – 1867 a v roce 1880 – 1881.

 

Dalšími obecními starosty byli:   Václav Kněbort (1885 – 1888)

                                               Josef Trosberk (1888 – 1898)

                                               František Damašek (1898 – 1906)

                                               Adolf Lhoták (1906 – 1913)

                                               Josef Karásek (1913 – 1923)

 

V roce 1906 proběhly ve Vrchách-Kacanovech nové mimořádné volby starosty. Tyto volby nařídilo okresní hejtmanství v Turnově prvnímu radnímu Františku Šourkovi. Dosavadní starosta František Damašek byl odvolán na základě tohoto obvinění: svého času dostal od občana Cimbála 10 korun na opravu kaple, starosta si peníze ponechal, a když byl Cimbálem interpelován, co s penězi učinil, prohlásil, že každého chlapa nechá zavřít, který mu něco podobného řekne. Leč soud v Turnově i odvolací soud v Mladé Boleslavi odsoudil starostu za podvod na dva dny do vězení. Novým starostou byl zvolen pan Adolf Lhoták ze Zahůry. Jemu bylo vytýkáno, že bydlí příliš daleko od obce na samotě 45 minut vzdálené a že by k podobnému úřadu potřeboval více schopností, tak psaly tehdejší noviny.

Po skončení první světové války proběhly volby v roce 1919, kdy byl opět starostou zvolen Josef Karásek a náměstkem Josef Chmelík, Kacanovy 11.

 

Dalšími starosty byli:    

                        Jan Lamač (1923 – 1931), Kacanovy 16, náměstek Václav Vejrostek, Vrcha 10

                      Josef Brouček (1931 – 1945), Kacanovy 16, náměstek Josef Franců, Kacanovy 55                                                                  Za starostování J. Broučka byla v Kacanovech provedena elektrifikace obce.

 

Po skončení druhé světové války byly vytvořeny místní národní výbory.

Prvním předsedou byl zvolen:

                        Otakar Erben (1945 – 1954), tajemník Petr Bělik

                        (1945 – 1946)

                        Josef Vocásek (1946 – 1954)                                                              

Zásluhou O. Erbena byl na polovině obce vybudován vodovod.

Dalšími předsedy byli: 

                        Josef Vocásek (1954 –1971), tajemník Milada Egertová               (1954 – 1957)

                        Josef Marek (1957 – 1960)                                  

                        Ervín Mačat (1960 – 1962)                                  

                        Milada Blažková (1962 – 1971)                                  

                        Ladislav Procházka (1971 – 1990), tajemník Milada

                        Blažková (1971 – 1973)                                   

                        Oldřich Loutchan (1973 – 1990)                                  

Za předsednictví L. Procházky, který byl ve funkci předsedy MNV 19 let, byl komplexně přebudován a rozšířen kulturní dům, provedena generální oprava koupaliště, byly provedeny penetrace obecních cest, na části obce vybudována kanalizace a prostor pro otáčení autobusu a dvě nové autobu-sové čekárny.

Po sametové revoluci v listopadu 1989 proběhly následně v červnu 1990 svobodné volby do zákonodárných orgánů, které prokázaly, že návrat demokracie do Československa se stal nezvratnou skutečností. Komunální volby proběhly v listopadu téhož roku. Starostou obce byl zvolen ing. Miroslav Procházka (1990 – 1994), místostarosta Jana Drahoňovská.

Začátky byly pro zastupitele těžké. Ve společnosti probíhaly velké změny, měnily se zákony, bylo třeba se naučit nově rozhodovat. Obci byly navráceny obecní pozemky a les. Za období 1990 – 1994 se podařilo položit nový asfaltový koberec od hřbitova na Kamenec a od koupaliště do Podmoklic.

Další volby proběhly v roce 1994, kdy byl starostou zvolen Oldřich Loutchan (1994 – doposud), místostarostou ing. Jaroslav Egert (1994 – 2002).

Nástupem Oldřicha Loutchana do funkce starosty v roce 1994 nastal nebývalý rozvoj obce. V roce 1995 byl vybudován nový zdroj pitné vody na Kamenci. Slarisilovým nátěrem byly ošetřeny místní komunikace od Králíčku na Pohoř a v Podmoklicích. Na koupališti bylo vybudováno nové sociální zařízení a příjemné kryté posezení, takže tento areál vyhovuje hygienickým předpisům. V roce 1998 byl položen nový asfaltový koberec na komunikaci do Podpohoře, nákladem 324 tisíc Kč. Byla provedena rekonstrukce cesty ke Kopicovu statku za 103 tisíc Kč. V roce 1999 byla opravena kaple na hřbitově a pomník padlých, vše v hodnotě 69 tisíc Kč. Byl přemístěn a nově rekonstruován obecní úřad v KD za 209 tisíc Kč. V letech 1999 – 2003 byl v půdním prostoru KD vybudován nový byt. Hodnota této akce činí 1 300 tisíc Kč. Byly opraveny sochy u školy a u penzionu. Krajská silnice, která prochází obcí, je v celé délce opatřena novým asfaltovým kobercem. Byla provedena výměna krytiny a nátěr oken na bývalé škole. Po dlouhých 55 letech se podařilo vybudovat vodovod do druhé části obce. Obec vstoupila do mikroregionu Český ráj.

 

Zastupitelstvo, které bylo zvoleno v listopadu 2002, pracovalo v tomto složení:

 

© Ing. Jaroslav Egert, 2004