Zřícenina skalního hrádku Kavčiny
Neplnohodnotný hrad dobytý roku 1440 se jmenoval Kavčiny. Takto charakterizoval historik PhDr. Vladimír Brych v knize Hrady a zámky Libereckého kraje; co o něm bylo napsáno? V písemných pramenech se připomíná aouze jednou. V roce 1440 byly Kavčiny dobyty i se sousedním Valdštejnem jako útočiště lapků, a to Jetřichem z Miletínka, hejtmanem hradeckého krále. Zpráva je důležitá též jako doklad životnosti malých a v zásadě neplnohod-notných opevnění na pískovcích Českého ráje ještě v pozdním středověku.
Malý skalní hrad nedaleko Valdštejna je považován za jakousi předsunutou fortifikaci tohoto důležitého hradu. K jeho vybudování posloužil skalní hřeben, rozdělený do 3-6 izolovaných bloků. Na posledním z nich se zachovaly pozoruhodné stopy ukotvení nadzemních dřevěných konstrukcí v podobě draží a velký čtverhranný objekt s přilehlou skalní světničkou.
Archeologické nálezy. A co vypovídají archeologické nálezy, získané před rokem 1924 a počátkem 90. let minulého století? Určitě dokládají existenci tirádu ve 14. a 15. století. Na to ukazují také nalezené zlomky plochých kachlů 5 lištovitým okrajem z červené, cihlovité hlíny. Důležitý je fragment kachle se znázorněním pařátu orla nebo orlice. Mohl to být znak Vojtka g Orle, který byl majitelem hradu Valdštejna (a tím také Kavčin) koncem 15. století. Mimo lo je hrádek „přeplněn" kousky vypálené hlíny z hrázděných staveb.
Pohled hradologa. Dnes se říká odborníkům na hrady kasteolog nebo slangem hradolog. Mají od roku 1989 i svůj vědecký časopis s latinským názvem Casteollogica bohemica (přeloženo Hradologie Čech). To, co po dlouhých zkušenostech dokážou rozpoznat v terénu, je obdivuhodné. Pod jejich zkoumavým pohledem vyrůstá víceméně zaostřená podoba středověkého hradu, jako by stál před vámi v době své slávy.
Jedním z hradologů, který se ochomýtá nejenom na hradech od Frýdlantu po Labe, ale i v zahraničí, je Zdeněk Fišera. Napsal knihu o hradech Mladoboleslavska a dovolil zveřejnit ještě nevytištěnou stať o hradě Kavčiny, která brzo vyjde v publikaci o hradech Semilska.
Tento neveliký skalní hrad byl založen patrně v průběhu 14. století jako sídlo některého člena rodu pánů z Valdštejna. Nelze přijmout názor, že byl pouze týlovým opevněním hradu Valdštejna. Jeho stavební rozsah a charakter odpovídá menšímu šlechtickému sídlu. Nejsou však doloženi držitelé, kteří na něm sídlili. Nemuselo vždy jít pouze o připomínané majitele velmi blízkého hradu Valdšteina. V pramenech je hrad Kavčiny uváděn pouze jednou, a to v roce 1440, kdy byl podobně jako sousední Valdštejn dobyt krajskou hotovostí a zničen. Později se neuvádí a nebyl již patrně znovu obnoven. Nalezený keramický materiál hrad řadí do 14. a 15. století. Z archeologického výzkumu před rokem 1924 se nedochovala potřebná dokumentace.
Tento klasický skalní hrad byl vystavěn na skalnaté, k jihozápadu se tyčící ostrožně. Vznikl v délce pouhých 70 m a využil trojice za sebou navazujících skalních bloků, původně propojených dřevěnými mosty. Z nástupní plošinky vedla mostní konstrukce na první blok. Z ní se zachovala zřetelná prohlubeň po mostním trámu na dně prvního příkopu. Na prvním skalním bloku jsou viditelné zbytky zřícené skalní světnice a náznaky roubeného objektu v jeho střední částí. V těchto místech se mohla nalézat někdejší věž k ochraně vstupu. Prostor mezi prvním a druhým skalním blokem netvořil patrně pouhý příkop, mohl sloužit jako součást předhradí. Zástavba v těchto místech nebyla zjištěna ani jeho další využití.
Vnitřní jádro hradu se nacházelo na druhém, ale zejména třetím skalním bloku, odděleném jen úzkou průrvou. Vstup byl patrně veden i nadále po vrcholu skal, otázkou potom zůstává využití dolního oddělení zadního hradu s nižšími skalními bloky na jižní a východní straně. Zde se patrně nacházel skalní parkán, jehož součástí je i menší čtverhranná do skály tesaná komůrka při jižním boku třetího skaliska, dnes částečně poškozená.Neveliké střední skalisko je zcela nedostupné. Vnitřní jádro hradu se nacházelo z větší části na vrcholu dnes nesnadno dostupného třetího skaliska. Hlavním pozůstatkem je v západní části do skály zapuštěná prostora, částečně tesaná ve skále s kruhovým, rovněž vyhloubeným sklípkem na západní straně. Tato část tvořila patrně hlavní obytnou stavbu či zde existovalo neveliké nádvoří hradu. Ve východní části skaliska se nachází skalní plošinka, kde několik záseků dokládá přítomnost roubených konstrukcí se vstupem ze sousedního středního skaliska. Patrně jen hrázděná konstrukce na skále, doplněná zděnou podezdívkou, vytvářela zástavbu složenou z malého nádvoří, paláce a dalšího objektu, případně věže.
Předpokládaná hradní cisterna dnes není zřetelná. Podle neověřené zprávy měla existovat na hradě ještě další, dnes zeminou a listím zcela zasypaná skalní tesaná prostora.
Záhada okolí Kavčin. Odkudsi z Kavčin získal Ing. Emil Gebauer před rokem 1924 pět střepů z lužické kultury ze sklonku doby bronzové. Poněvadž se nezachovaly nálezcovy deníky, nevíme, odkud nálezy pocházejí, ani jak je získal. Možná, že někde pod Kavčinami hrabal v nějakém skalním převisu.
(Lit. Waldhauser 1971,18, obr. 24:9; Prostředník 1993,30; Prostředník 1994a, 200-201; Fišera 2005; Brych - Rendek 2002)
zdroj: Český ráj očima archeologie, Jiří Waldhauser Více obrázků Kavčin ZDE
