Podmínky pro zemědělství v Kacanovech jsou nepříznivé. Zemědělské pozemky jsou svažité, půda kamenitá, neúrodná. Oblast Kacanov leží v prostoru pahorkatiny hruboskalské, která je členitá s hlubokými a úzkými úžlabinami. Z geologického hlediska je katastr tvořen kvádrovými pískovci, štěrkopískovými terasami, nevápenitými nivními uloženinami a svahovinami s kyselým materiálem. Proto jsou zde půdy méně úrodné, hnědé, glejové a oglejené. Území Kacanov patří do klimatické oblasti B-mírně teplé, okrsku B6-mírně teplého, vlhkého s mírnou zimou. Roční úhrn srážek činí 701 mm, průměrná roční teplota vzduchu je 7,7 °C.

Nejvyšším bodem Kacanov jsou Přední Krba, která leží v nadmořské výšce 405 m. Nejnižší bod je u bývalého kacanovského mlýna, v místě, kde Kacanovský potok opouští katastr obce – 260 m. n. m.

U příležitosti konání jubilejní zemské výstavy bylo v roce 1890 provedeno sčítání lidu, zvířectva, ovocných stromů a výměry půdy v katastru. Toto bylo provedeno na výzvu hospodářského spolku „Pro Turnov a okolí“. V roce 1890 činila výměra celé obce 1100 jiter – 632,35 ha. Z této výměry bylo v majetku velkostatku Hrubá Skála 360,57 ha a občané Kacanov vlastnili 272,78 ha pozemků.

Rozdělení podle kultur – velkostatek Hrubá Skála:

Bylo oseto:       54,8 ha žita      V této době v obci rostlo:        1 408 ks jabloní

                       35,67 ha ovsa                                                      1326 ks třešní

                       17,69 ha ovsa                                                        807 ks hrušní

                         3,59 ha ječmene                                                139 ks ořešáků

                       24,16 ha brambor                                             4 373 ks švestek

                        3,16 ha vikve                            Celkem:           7 758 ks ovoc. stromů

U příležitosti krajinské výstavy, která se konala v Turnově v roce 1924 bylo provedeno další sčítání, při kterém bylo zjištěno, že se v Kacanovech chová 16 ks koní, 93 ks skotu, 73 ks koz, 24 ks vepřů. V této době byli již rolníci vybaveni 16 řezačkami, 6 secími stroji a 16 mlátičkami. Dále bylo zjištěno, že občané pěstují 1067 jabloní, 366 hrušní, 563 třešní, 151 ořešáků a 1941 švestek. Celkem rostlo v Kacanovech 4089 ovocných stromů. Oproti roku 1890, tedy během 34 roků, poklesl počet ovocných stromů zhruba o polovinu.

Ještě v roce 1935 provedlo obecní zastupitelstvo sčítání stromů a bylo napočteno 2592 ovocných stromů, což byl další citelný pokles. Nově se začal pěstovat rybíz a angrešt.

Na Kacanovském potoce stojí od roku 1861 mlýn, ke kterému je vybudován náhon, dlouhý 958 m. Mlýn pracuje v průměru 84 dní v roce při deseti hodinách denně. Výkon činí 3,3 HP.

V roce 1924 byla podána žádost Pozemkovému úřadu v Praze, aby při provádění pozemkové reformy byl vzat zřetel na zdejší obec, a ji vráceny pozemkové parcely na Radči vydržené panem Aehrentalem a patřící místní osadě Radeč. Jednalo se o les, pastvinu a pole o celkové výměře 13 ha 88 arů. V roce 1925 bylo od koupi z neznámých důvodů upuštěno. V té době někteří domkaři získali za levný peníz příděly luk na Podháji u Sedmihorek od velkostatku Hrubá Skála.

 

Zajímavé je porovnání výkazu o využití půdy v obci Vrcha z roku 1842 se současným stavem:

Z této tabulky vyplývá, že za 160 let se snížila výměra orné půdy bezmála o 170 ha a naopak bylo zalesněno téměř 100 ha na úkor zemědělské půdy.

 Po změně režimu, který nastal v roce 1948, bylo v následujícím roce založeno v Kacanovech JZD jako třetí v bývalém turnovském okrese. Ještě v témže roce bylo poukázáno ministerstvem zemědělství 75 tisíc Kč na stavbu skladiště, které bylo dokončeno v roce 1950. Byl zakoupen traktor „Zetor 25“, vyorávač brambor a žací stroj. V roce 1951 byla postavena družstevní prádelna. V roce 1954 se družstvo rozpadlo. Obnoveno bylo až v roce 1959, kdy hospodařilo na výměře 98 ha zemědělské půdy, z toho bylo 48ha orné půdy. Byla postavena drůbežárna pro 100 slepic, později garáže s dílnou. Se stavbou kravína se započalo v roce 1965 a svod dobytka byl proveden v říjnu 1967. Později byla přistavěna ocelokolna, garáže a váha. V letech 1969 – 1972 byla postavena bytovka pro čtyři rodiny. V období 1968 – 1970 byly provedeny meliorace zamokřených luk podél Kacanovského potoka.

 V roce 1974 se družstvo sloučilo s JZD Vyskeř a od 1. 1. 1975 s JZD Všeň a Přepeře ve společný celek pod názvem JZD „Český ráj“ Všeň, které zde hospodaří pod novým názvem Agro „Český ráj“ Všeň a.s. doposud. Téměř veškerá orná půda je zatravněna, na jedné polovině těchto luk se provádí sklizeň sena a druhá polovina se spásá kravami bez tržní produkce. Objekt kravína je přestavěn na výkrmnu prasat, budova bývalého skladiště byla prodána a přebudována na opravnu automobilů.