V roce 1914 vypukla válka, která poznamenala i naši obec. Z počátku narukovali mladí, později došlo i na starší. Všichni doufali, že vojna nepotrvá dlouho, zklamali se však, válka trvala dlouhé 4 roky a trpěli vojáci na frontě, trpěli i ti, co zůstali doma. Celkem z naší malé vesnice nastoupilo vojenskou službu 64 mužů, z nichž padlo a zemřelo v zajetí nebo následkem zranění a válečných útrap 13 mužů. Pro válečné účely bylo odebráno sedm koní. V obci byli ubytováni uprchlíci z Polska a z Itálie. Jako legionáři se z ruské fronty vrátili:

Na paměť draze získané svobody a vzniku samostatného státu byly 1. května 1919 vysazeny dvě lípy svobody. Jedna byla vysazena naproti hostinci u Trosberků (KD) a dnes již neexistuje a druhá naproti penzionu, kde stojí dodnes.

K desátému výročí ukončení světové války byl v srpnu 1928 odhalen pomník hrdinům padlým ve válce. Pomník byl umístěn na zahradu pana Jana Vrabce č. p. 71(nyní zde bydlí p. Křepelka) při obecní cestě Turnov-Vyskeř. Pomník je z místního pískovce a deska z černého mramoru a nese jména padlých hrdinů, ke kterým přibyla další jména po skončení II. světové války. Dne 9. 5. 1936 bylo provedeno přemístění pomníku na veřejné prostranství k nově zřízenému hřbitovu.

Také druhá světová válka si v Kacanovech vybrala krutou daň. V souvislosti s atentátem na R. Heydricha, zastupujícího říšského protektora, se v Kacanovech ukrýval v té době jeden z posledních vedoucích činitelů domácího odboje doc. Dr. V. Krajina a sem ho přišlo 21. 8. 1942 zatknout gestapo. V půl šesté ráno vtrhli gestapáci do Čejkovy vily č. p. 23, postřelili O. Studničku, který byl podobný hledanému Krajinovi. O. Studnička druhý den ráno v turnovské nemocnici zemřel. Gestapo zatklo majitele vily továrníka Čejku a profesora Weise. Hledanému doc. Krajinovi, který se v této vile ukrýval, se podařilo uprchnout. O týden později ještě zatkli rolníka Jana Šourka z Konic č. p. 76. Po krutých výsleších spojených s mučením byli tito tři čestní muži popraveni v koncentračním táboře Mauthausen.

Další obětí byl Jaroslav Karásek, který byl zatčen již v roce 1939 v Lomnici nad Popelkou pro spoluúčast na odboji a byl dlouhou dobu vězněn v Německu, zemřel v Golnově- Štětíně dne 17. 4. 1944. Dalším pronásledovaným byl Petr Bělik-Kacanovy č.p.47, který měl být zatčen pro spoluúčast na odboji, ale při zatýkání v roce 1943 uprchl a vrátil se až v květnu 1945.

25. 8. 1946 byla uspořádána slavnost s pietní vzpomínkou na oběti nacismu. Na obytný dům p. Čejky byla umístěna pamětní deska. Slavnostní řeč pronesl Dr. V. Krajina, člen vlády, dále byli přítomni zástupci okresu, vojenský oddíl, legionáři, zástupci okolních obcí.

V roce 1946 byly ze hřbitova přesazeny dvě lípy, jako druhé lípy svobody. Jedna byla vysazena u Králíčku při vjezdu do obce (byla zničena) a druhá na opačném konci obce na pozemku pana Studničky, kde stojí dodnes.